Obsah:
Jedním z častých vedlejších účinků překonání kovidu je vypadávání vlasů. Jde sice o kosmetickou záležitost, která neohrožuje život, ale pro pacienty je často traumatizující. Ve zkratce lze říci, že vypadávání vlasů po kovidu:
Seznam možných vedlejších účinků COVID-19 je stejně dlouhý a různorodý jako seznam potenciálních symptomů. Mezi možné přetrvávající problémy patří vypadávání vlasů po COVID-19.
Existuje mnoho různých typů vypadávání vlasů a řada faktorů, které mohou přispět k tomuto problému. Ztráta vlasů, která je pozorována po COVID-19, je obvykle telogenní effluvium, stav, při kterém vlasy vypadávají jako reakce na spouštěč. V případě kovidu jde o reakci na stres, na překonané vysoké horečky nebo samotnou léčbu a léky, které dotyčný člověk užíval.
Telogen effluvium – což je po androgenní alopecii nejběžnější typ vypadávání vlasů – není spouštěn samotnými viry, ale jak již bylo zmíněno, může být vedlejším účinkem určitých léků, nutričních nedostatků, hormonálních abnormalit a stresových událostí.
Androgenní alopecie a alopecia areata jsou další běžné formy vypadávání vlasů, ale obě se projevují jinak než vypadávání vlasů pozorované při telogenním effluviu. Androgenní alopecie se typicky projevuje jako ústup vlasové linie nebo řídnutí vlasů na temeni. Označuje se jako mužské nebo ženské plešatění, je dědičné a je nejčastější příčinou vypadávání vlasů u mužů. Odborníci se zaměřují také na možný souvis androgenní alopecie a závažnosti onemocnění COVID-19.
Na druhé straně, alopecia areata je autoimunitní problém, který způsobuje, že tělo vyšle pokyn k napadení vlasových folikulů, což vede k ložiskové nebo i celkové plešatosti. Alopecia areata se může zhoršit pod vlivem jiných zdravotních problémů, včetně COVID-19, ale toto není typ vypadávání vlasů, se kterým se většina lidí po kovidu potýká.
Také záněty na vlasové pokožce mohou vést k vypadávání vlasů. Například zánět u psoriázy – která se projevuje jako červená, šupinatá místa – může poškodit vlasové folikuly. Psoriáza na hlavě může svědit a i samotné škrábání může zhoršit poškození folikulů a zvýšit vypadávání vlasů. Různé typy vyrážek a akné byly také relativně častým projevem po kovidě či důsledkem preventivních opatření proti šíření onemocnění. Princip poškození vlasů a vlasové pokožky je přitom totožný.
Podle některých údajů se spustilo padání vlasů po kovidu u 1 z 10 lidí, podle jiných se objevilo u více než 66% infikovaných.
Ovšem není to SARS-CoV-2, koronavirus, který způsobuje COVID-19, což způsobuje vypadávání vlasů, ale spíše stres, pod kterým je lidské tělo, když s ním bojuje. To opět potvrzuje, že typ vypadávání vlasů vyvolaný COVID-19 patří do kategorie telogenní effluvium, časově posunuté a tedy na první pohled nesouvisející vypadávání vlasů, k němuž dochází v reakci na náhlý stresor.
Abychom pochopili, co se děje, je důležité nejprve porozumět cyklu růstu vlasů. Vlasové folikuly procházejí třemi fázemi: anagenní, katagenní a telogenní, také známou jako růstová, přechodná a klidová nebo vypadávací fáze. V každém daném časovém bodě se nacházejí vlasy v určitém poměru v jedné z těchto fází. Nikdy nejsou všechny vlasy najednou v jedné fázi - to platí za běžných podmínek.
V telogenním effluviu se však děje to, že systémová změna v těle náhle přesune velké procento vlasů, které jsou ve fázi růstu, do klidové fáze. Za normálních podmínek je 5 až 10% vlasů na vlasové pokožce v klidové fázi. Ale u telogen effluvium je více než 30 % folikulů v klidové fázi, po které všechny tyto „odpočívající“ vlasy vypadnou ve stejnou dobu, což vede k rozsáhlému nadměrnému vypadávání vlasů.
Stres, který spouští telogen effluvium, může být buď fyzický – v případě dopravní nehody nebo velké operace, nebo po jiných nemocech – nebo emocionální, jako je obzvláště těžký rozchod nebo smrt milované osoby. Dalším příkladem telogenního effluvia je vypadávání vlasů u žen po porodu, v tomto případě způsobené hormonálními změnami.
COVID-19 představuje dvojí problém, protože lidé se vyrovnávají nejen s fyzickým stresem, který nemoc způsobuje tělu, ale také s duševní úzkostí, která může přijít s diagnostikováním onemocnění.
Telogenní effluvium je definováno několika klíčovými faktory. Zpočátku si můžete všimnout vypadaných vlasů po celé podlaze v koupelně nebo jejich nadměrné množství v kartáči na vlasy. Po několika týdnech se vám vlasy na hlavě mohou zdát řidší nebo jemnější. Telogenní effluvium se však obvykle neobjevuje ve stejnou dobu jako spouštěcí událost – začíná přibližně tři měsíce poté.
Zajímavé je, že nástup telogenního effluvia souvisejícího s COVID-19 může být o něco rychlejší, někdy do dvou měsíců po počáteční infekci. Můžete se tedy zcela zotavit z onemocnění COVID-19, vrátit se zpět do normálu a o několik měsíců později vám mohou začít vypadávat vlasy.
Když dojde k telogennímu effluviu, vypadávání vlasů je rychlé. Běžně ztrácíme v průměru asi 100 vlasů denně, ale v případě telogen effluvium jich najednou padá mnohem víc. Lidé si toho obvykle všimnou, když po umytí vlasů vidí na rukou velké chomáče, vidí spoustu vlasů v odtoku sprchy nebo si všimnou, že jejich kartáč či hřeben se zaplňují mnohem rychleji než normálně. Není to postupné vypadávání vlasů nebo jemné řídnutí vlasů – je to akutní, intenzivní, náhlé vypadávání, které může způsobit, že vlasy budou celkově řidší a často se projevuje jako nápadné prořídnutí vlasů na spáncích.
Není jasné, zda vypadávání vlasů po COVID-19 přímo souvisí s jakýmikoli jinými specifickými příznaky onemocnění. Může totiž dojít k silnému vypadávání po mírném kovidu a mírnému padání vlasů po těžkém průběhu onemocnění.
Telogenní effluvium, ať už je způsobeno COVID-19 nebo jiným spouštěčem, obvykle není trvalé. Padání však může trvat tři až šest měsíců, než se zastaví. Při telogenním effluviu se cyklus růstu vlasů nakonec normalizuje a jelikož nedochází k poškození vlasové pokožky nebo vlasových folikulů, všechny vlasy by měly dorůst.
Vlasy obvykle získají svoji normální hustotu do šesti až devíti měsíců. Podle zkušeností mnoha lidí to často trvá ještě déle – od jednoho do dvou let – než vlasy dosáhnou svého původního stavu.
Hlavně buďte trpělivý. Přestože vypadávání vlasů může být děsivé, z vypadávání vlasů souvisejícího s COVID-19 neoplešivíte. Nejlepší je jednoduše počkat. Mezitím je důležité osvojit si zdravé návyky, pokud jde o péči o vlasy.
Udělejte vše, co můžete, abyste minimalizovali riziko ztráty dalších vlasů. To znamená vyhýbat se úpravě vlasů teplem, případně používat nejnižší teplotu, minimalizovat intenzivní chemické procesy, jako například rovnání vlasů, a vyhýbat se těsným účesům, které vlasy napínají.
Můžete také zvážit otestování na nedostatek živin, zda vám nechybí určitý vitamín nebo minerál, který souvisí se zdravím vlasů. Nedostatek vitamínu D a železa je totiž běžný.
A ačkoli se to vždy snáze řekne, než udělá, může vám pomoci i snížení úrovně stresu. Přerušení dlouhodobého stresu může pomoci při důslednějším obnovení normální funkce vlasů. Pokud to nedokážete sami, zvažte rozhovor s terapeutem.
Pokud však vypadávání vlasů přetrvává déle než šest měsíců, poraďte se s lékařem. Možné je rozvinutí chronického telogenního effluvia, při kterém vypadávání pokračuje měsíce. Příčiny nejsou přesně známy, může se však vyskytnout u lidí s dlouhým kovidem. I když jde o chronické telogenní effluvium, existují léčebné možnosti ke zmírnění vypadávání vlasů a zintenzivnění opětovného růstu vlasů.